Tady je Majkyho:-)

V neděli mě páníčci drze nechali doma a odjeli si s Axou do Stromovky na nějaký lítající talíře a za nima skákající psy. A protože jsem tedy uraženě ležel doma, článek píše Axulín. Haf, máš štěk, Axo.

No, Majkýsku, ono to nebylo úplně tak, že by tě prostě nechali doma, ale skoropanička moc dobře věděla, že bys tam byl smutnej. Házelo se tam talířema, který ty moc rád a ty bys je nemoh chytat, tak jsem jela jen já, protože jsem taková klidnější (mno, tak leda ve snu, chichi, ale to na sebe přece neprozradím:-)). Když jsme dorazily před Výstaviště, už tam na nás čekaly Šiva a Nety a vydaly jsme se hledat "Psí louku". Jestli si myslíte, že neumim gramatiku, protože tam byl i páníček, tak umim, protože v tuhle chvíli tam nebyl.:-) Jel totiž zaparkovat autíčko a měli jsme se zase sejít až tam, takže jsme před Výstavištěm byly samý buchty.:-) Prošly jsme celou Stromovku směrem k Bubenči, cestou vystrašily, nevim proč, když jsme si jich ani nevšimly, párek jezevčíků (no teda spíš jejich páníčky, kteří je dle Nety chtěli určo minimálně vysadit na strom s voláním: Žofinko, drž se!!!) a v klidu a míru došly dle štěkání a hudby na místo závodu. Páníček taky akorát přišel, takže jsme se nemuseli ani hledat. Páníčci tam potkali pár svých kamarádů z flyballu, pozdravili se a šli jsme si sednout na travičku, abychom viděli, jak se to všechno správně hází a chytá. Skoropanička vzala deku, takže jsem si lehla na ní, milostivě na kousek pustila i páníčky a pozorovala jsem, co a jak. Skoropanička za chvíli chtěla se Šivuščiným talířem zkusit, jestli by mě to taky bavilo. To si pište, že mě to bavilo. Talíř po mých pár zákusech ztratil tvar, ale to mi nevadilo (už byl teda předžvejkanej od Šivy, já ho jen dodělala:-)) a chtěla ho furt. Musel být teda uklizen do baťůžku, protože jinak jsem lezla přes všechno a všechny, co mi stáli v cestě, abych se k němu dostala. A stafford, kterej se rozhodne, že někam jde, tak tam taky většinou i dojde.:-))) Skoropanička se mnou měla plné ruce práce. Jednou, když šel náhradní páníček někam pryč, jela i chvíli po břiše, chtěla jsem totiž za ním a v sedě neměla panička tolik potřebnou sílu, takže jsem jí malinko protahla travičkou.:-))) Náhradní páníček se se smíchem vrátil a divil se, proč se tam tak válí.:-) Udělala na něj grrrr (to je asi nějaký člověčí nářečí či co), stáhla mě zpátky a pomalu na mě ležela, když zase odcházel.

Těch několik hodin, co jsme tam byli jsme koukali, jak pejskové chytaj talíře, skoropanička a náhradní páníček si koupili moc krásný trička s tématikou agility a dog frisbee (skoropanička teda chtěla flyballový, ale to zatím nemaj, ale prý už bylo více zajemců, takže ho snad i udělaj), fotili jsme si okolní pejsky a panička natočila i několik videí. Hlavně ty, na kterých jsou ukázky mistrů Evropy rozhodně budou stát za to.

Domů jsme dorazili kolem třetí odpoledne, Majkýsek nás přivítal, skoropanička a náhradní páníček doma trošku poklidili a pro mě si přijel můj páníček. Ale vůbec se mi domů nechtělo, tam se zas nebude nic dít a tady je to samá akce. Ale skoropanička mi slíbila, že hnedle v neděli si mě zase bere a jedem na chatu a tam budu celý týden (no, když budu hodná, tak si mě prý nechá celých 14 dní, co má dovolenou, tak se musím snažit) a budem podnikat spoustu výletů a přijímat spoustu návštěv. Už se mocinky těšíííím!!!