Jdi na obsah Jdi na menu
 


Věděl jsem, že tuhle stránku asi budu muset někdy udělat, abych vzdal hold mým kamarádům, kteří odejdou do psího nebe dřív než já, ale netušil jsem, že to bude takhle brzo a že první zpráva bude zrovna o Artíkovi.


Art
- anglický kokršpaněl, modrý bělouš, Artuš King z Chlumeckého zátíší

Obrazek

Art byl můj super kamarád, kterého jsme poznali na agility. Z paniček se staly kamarádky a podnikali jsme spolu spoustu výletu a kravin. Artík, kromě hopsání přes překážky na agi, dělal lovecký výcvik, který mu šel přímo skvěle, taky si před pár týdny složil vlohové zkoušky a měl jít na barvářské. Kromě toho byl, stejně jako já, zapřahán do postroje a podnikal hodně kilometrové:-) procházky na canicrossové šňůře, v rámci tréninků na dogtrekky. Art byl prostě kokr každým coulem a to se mu také stalo osudné. V sobotu, 09.06.07, odpoledne, zavětřil srnčí stopu a vyrazil po ní, aniž by reagoval na Lucky volání. Srnka si bohužel vybrala špatnou trasu a špatný čas. Běžela přes koleje zrovna v tu chvíli, když po nich projížděl vlak. Artík střet s vlakem nepřežil a zemřel ve svých dvou a čtvrt letech. A to téměř na den přesně.:-(((

Sbohem Arte, budeš nám všem moc chybět, a nikdy na tebe nezapomene!!!


Azor - první pejsek mojí paničky, voříšek

Obrazek

Jak asi většina z vás ví, přede mnou panička už jednoho pejska měla. Byl to pravý nefalšovaný voříšek, který měl nejblíž asi k jezevčíkovi. Panička si ho doslova vybrečela, když se jedněm lidem v Pacově, kde máme chatu, narodili 4 šťěňátka. Původně si vzájemně padli do oka s pejskem jménem Aron, ale ten byl už, bohužel, slíbený někomu jinému, takže si ho nemohla vzít a vlastně na ní Azorek "zbyl". Paničky strejda si vzal Azorkova bráchu Ajaxe, a tak rodiče prostě podlehli prošení, slibování, slzám a tak všemu možnýmu, co desetileté dítě vyprodukuje, když chce psa.:-)

Azorek byl ale v úplně jiném postavení než jsem já. Já jsem pejsek jen a jen mojí paničky, ale Azorek byl pejskem tak nějak celé rodiny, včetně babičky a dědy. Od dubna do října s nima totiž bydlel na chatě a v Praze byl jen přes zimu. Proto taky nebyl moc vycvičenej. Vychovaný byl dobře, ale ta poslušnost byla horší. Utíkání za zvířátky v lese i v parku bylo téměř na denním pořádku. Ale ve svých, asi, 6-ti letech se zklidnil a s utíkáním přestal. Azorek si taky nenechal nic líbit. Nebyl to přímo rváč, který by bitky vyvolával, ale když si s někým nepadl do oka, dokázal se o sebe postarat, i když byl soupeř větší a silnější.

Myslím, že Azorek prožil super život a kdyby už tenkrát panička měla potuchu o výcviku, agility apod., myslím, že by toho spolu hodně dokázali.

Azorek umřel ve svých 13 a 1/4 letech a na chatě nám ho stále připomíná "hrobeček" na zahradě.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Chudák

Anii a Bonii,20. 7. 2007 17:03

Moc překrásnej pejsek....Je to strašné...takhle mladý a takovouhle strašnou smrt..chudáček :´-(

;-(

Ruza a Odie,9. 7. 2007 10:27

To je hrozny, je nam to moc lito. :-(((

:´(

Klára s Růženkou,25. 6. 2007 17:34

Chudinka Artík:´((((

Artík

Terka a Beník,24. 6. 2007 15:15

Je mi to moc líto :-(

Artik

Lucie a Noe a Jussi,17. 6. 2007 9:54

jezis to je smutny :((((

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA