Tady je Majkyho:-)

No, na týhle akci jsem nebyl já, já se totiž doma rekreoval a připravoval na svůj první flyballový turnaj (spaním v postýlce, dostáváním mlsek od paniččinejch rodičů apod.:-)), ale Axa, takže článek k týhle akci vyjímečně napíše Axulín.

Včera večer jsem byla dovezena mým páníčkem za Majkym a ex-paničkou na Ládví, takže mi bylo hned jasný, že bude supr sranda (s nima se totiž nejde nudit). Ovšem jako dneska ráno jsme vstávali nechutně brzo. UŽ ve čtvrt na 9. Fuj. Jsem zvyklá vstávat tak v deset, nejdřív a teď tohle. No, ale přežila jsem to. Majkýsek vstával taky, tak jsem ho aspoň zlobila, což je moje oblíbená činnost.:-)

Když se panička oblíkla vzala nás oba ven, kde jsme si trošku zaběhali, takže taková ranní rozcvička.:-) Majky dostal doma sníďu, ale já nic. Prej bych v autě blila. Já? V autě? Zvracet? NIKDY!!!:-) Jenže pak byl Majky nechán doma, což teda nes velice těžko a když jsme odcházely, byl v pokoji uraženej a ani se se mnou nepřišel rozloučit. Ale přešlo ho to, než jsme se vrátily.:-))) No a my, s Jitkou, nasedly do auta a někam vyrazily. Ex-panička mi celou cestu říkala, jak se mi tam bude líbit, že už jsme tam byly loni a že to bylo super. No, vzhledem k tomu, že jsem spala, moc jsem jí nevnímala.:-) Na místo jsme dorazily (s jedním zablouděním) asi ve 3/4 na 10, hnedle se zapsaly na dvě soutěže (nechápu proč) a šly obhlídnout, kde je kdo známej. Z Jinonickýho cvičáku, kam chodí cvičit Majky, tam byli dva pejsci. Pit Albi, kterýho už znám a amstaffka Giselle, kterou jsem neznala a moc jsem jí teda do očka nepadla. Nevim proč, ani jsem si jí nevšimala, ale furt se na mě šklebila a jednou po mě i vyjela. Nechápu co na tom rvaní ty psi maj. Já se ještě neporvala s žádným pejskem a nehodlám to měnit. Ke každýmu přistupuju, jako že je kamarád a když není, tak buď zdrhnu nebo si lehnu na záda, ale rozhodně na něj nemachruju, jako že jsem amstaff, tak ať se třese strachy.

První disciplína byla Monkey track. Pro neznalé angličtiny - opičí dráha. No, bylo by to fajn, jen kdyby tam nebylo takovejch překážek.:-) Jsem totiž trošku línější a nějaký skákání mě teda moc nebere. Začínalo se kladinou, potom áčko (velice nízké), skočka, skok přes kozu (dřevěnou samozřejmě), druhá skočka, roura, kterou musel prolízt i páníček a krátká lávka. Zpět se běželo v opačném pořadí, jen místo klasický kladiny byla kladina se žebříkem. No, bylo to fakt ftipný. Přes kozu mě panička musela přenášet, protože to prostě bylo moc vysoko a za nepřekonání překážky bylo 20 trestných sekund (možná by to bylo i míň, než jsme měly za to přenášení:-)), skočky většinou dobrý, i když jsem je párkát oběhla, roura super, to byla sranda, mohla jsem skákat po paničce a hrát si, kladina i žebřík OK. Náš první běh byl docela dobrej, bohužel se nepočítal, protože dva pejskové se tam nepohodli a rozhodli si to vyříkat na místě, takže rozhodčí museli řešit bitku a nesledovali nás. Panička byla pěkně nasr..., protože mi to fakt šlo. Dostali jsme teda šanci na opravný běh, až si samo trošku odpočineme. No, nevim. Ten byl dost katastrofickej. Vůbec se mi už nechtělo a taky to bylo vidět. A mám pocit, že jsme skončily poslední. Ale to nevadí, hlavně, že jsme si zařádily. Druhá disciplína byl Weight pull sprint. Staffbulíci tahali pneumatiky a my s piťasema tříkolku. Na to, že jsem to v životě nedělala byla panička strašně nadšená. Jako návnadu jsem měla balónek a ten já prostě strašně chci. Chvilku mi teda trvalo, než jsem tu tříkolku rozjela, ale pak jsem už mastila do cíle, jak namydlenej blesk. Dostala jsem balónek a byla jsem max spokojená. Sice jsme se nějak výrazně neumístily ani tady, ale panička byla ráda, že jsme si to mohly zkusit a že když budem trošku trénovat, příští rok budu určo mnohem lepší. Za odměnu mi taky koupila nový obojek. Je červený (aby mi hezky ladil k vodítku) s černým nápisem AMSTAFF. Fakt krásnej. Mám ho na fotkách, tak posuďte sami, jaká jsem v něm kóča.

Potom byla disciplína pro AST a APBT, a to výskok na peška. Vzhledem k tomu, že o peška neprojevuji zájem, nebyla jsem přihlášena a jen jsme se dívaly. Ale jen chvíli. Musím teda říct, že některé skoky byly fakt skvělý, ale mě to nechávalo zcela v klidu a radši jsem chrupkala. Panička si pak šla koupit pití a vzala mě taky na pole se proběhnout a hlavně vyvenčit. Což bylo fajn. Potkali jsme tam staffbulíka Arga, padli jsme si do očka a super se vyřádili. Tohle jsem potřebovala. Uvnitř areálu totiž musejí být pejsci na vodítku a to se pak nedá moc hrát. Hlavně ne na honěnou. Tak jsem si to vynahradila a lítala, co mi packy stačily. S Argem jsme pak našli strouhu s mňamkovskou travičkou a zalehli k pastvě. Jojo, není nad sváču.:-) No, kromě trávy bylo taky ve strouze bahýnko, takže jsem byla decentně špinavější. Nevim, proč panička tak nadávala. Vždyť to zas opadá.:-)

Když jsme se vrátili dovnitř, výskoky na peška už pomalu končily a byla vyhlášena hodinová pauza na oběd. A teda právě včas, jen, co jsme si s paničkou vlezly do auta, protože jsem si chtěla odpočinout a panička prohlídnout fotky, co dneska nafotila, začalo strááášně pršet a hřmělo a bleskalo a dokonce padaly i kroupy. Ale nám to bylo jedno. Byly jsme v teple a suchu. Já se uvelebila na paničce a ona si pustila rádio a prohlížela ty fotky. Buřina byla asi půl hoďky a pak se nebe zas vyjasnilo.

Pomalu jsme se přesunuly zpátky na plac, kde se odehrával celý dnešní program a pořadatelé právě vyhlašovali, že budou ukázky obran a pak poslední disciplína - přetahování. Obrany mě většinou nechávaj v klidu, ale tady, jak peskové štěkali a tak, přidala jsem se k nim a když byla kruhovka, figurant mě docela nažhavil, takže jsem i dvakrát štěkla.:-))) No, já vim, no. Být tam Majkýsek, tak bude dělat všechno možný, jen aby si kousnul, ale já prostě na tohle nejsem. Jsem takovej malej amstaffí pacifista.:-))) Ale panička mě náhodou chválila a říkala, že pomalým přístupem bych se to i já naučila, ale myslím, že si to odpustím. Nemusím mít všechno, že joo?!?:-)

Potom už byly vyvěšený výsledky našich disciplín, kde panička zjistila, že jsme se "překvapivě" neumístily na předních místech a protože už byly 4 hodiny, jely jsme domů. Přetahování pitů a amstaffů je většinou dlouhodobá záležitost (řádově na hodiny), a to se nám tam už fakt nechtělo okounět a taky jsme musely za Majkym a psal můj páníček, že je už z chaty zpátky v Praze, tak ať přijedem.

Dorazily jsme k paničce domů (já byla opět hrozně šikovná a nepoblila auto:-)), přivítali jsme se s Majkýskem, kterej byl hrozně rád, že nás zase vidí a vůbec už nebyl uraženej, panička stáhla do počítače dnešní fotky, sbalila Majkymu batoh na zítřejší flyballový turnaj a jeli jsme za mým páníčkem.

Tam jsem se natáhla na postel a kdyby mě panička nevyhnala na večerní venčení, spala bych až do rána. Tak moc jsem, po tom dnešku, unavená. Ale bylo to mocinky super a doufám, že příští rok jedu zase.

Na fotečky z dneška se můžete mrknout sem a doufám, že se vám můj článek líbil. Axa