Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zkouška ZPU1 - Hostivař 17.11.07

19. 11. 2007

Dneska nadešel paničkou dlouho očekávaný den. Ovšem, že by se na něj teda nějak extra těšila, to se říct nedá. Budík zazvonil v 6 ráno, což už samo o sobě bylo strašný. Když jsme se donutili opustit vyhřátou postýlku a v ní stále se provokativně protahujícího a rozvalujícího páníčka, následovala ranní klasika. Když se panička vrátila z koupelny, dokonce jsem dostal i malou snídani, ne svojí normální dávku, ale trošku jo, abych neměl hlad. Pak se panička oblíkla, vzala batůžek, kterej zabalila už v SO večer a vyrazili jsme do chladného rána.

Na cvičák jsme dorazili téměř první. Měli jsme tam být do půl 8 a my tam byli slabě před čtvrt. Panička nás přihlásila a už se začali sjíždět ostatní zájemci o složení zkoušek. Z mých kamarádů tam byli Tonička s Dášou, Kačenka s Míšou, Toníček s Ivčou a pak ještě spousta známých pejsků ze cvičáku.

Nástup byl slabě po osmé hodině, kdy se nám představil pan rozhodčí, paní organizátorka nám řekla blíže co a jak a poté pan rozhodčí Baudyš odjel se zájemci o složení zkoušky ZPU2 na stopy. Což byla naše chvíle, protože panička vyndala peška a šli jsme běhat revíry, abych se aspoň trošku unavil a taky jsme házeli míček. Taky jsme si trošku zkusili poslušnost a panička zjistila, že vstááááň, který dělám normálně ouplně v klidu se mi dneska nějak moc nechce a že si sedám. Trošku se orosila, ale nějak to prostě dopadne a teďka už to nezachráníme.

Taky jsme se šli projít, abych se pořádně vyvenčil a ještě vyběhal s balónkem. Když jsme se vrátili z prochajdy, byl tam už Benji s Luckou a když nás prcek viděl, skákal mi až na hlavu, jakou měl radost. No, já teda menší, chtěl jsem mít klid, abych se mohl soustředit na svůj výkon. Ale pak jsem se nechal ukecat a hrál jsem s Benjim naší oblíbenou hru "sežeru tě". Prcek teda vypadal, že mě chce spíš uboxovat, furt mi packama mlátil do hlavy, ale jeho síla v porovnání s mojí je taková, že mě vlastně jen trošku intenzivněji hladil.:-)

Když se "druhaři" vrátili ze stop, šlo se hnedka na poslušnost ZOP, kde bylo 12 závodníků, takže jsme měli dost času jít se s Benjim projít. Panička mi vzala míček a házela. Chtěla mě prostě vyběhat, abych nebyl jak z divokejch vajec, až půjdem na plac. Jenže když mi ho hodila asi po třetí, špatně jsem došláp či co, zakňučel a začal odlehčovat levou zadní. Panička zalomila rukama, že tohle se prostě může stát jen jí a že neví, za co jí trestám. Já? Za nic. Jsem prostě trošku aktivnější a do všeho jdu na 200%. Nohu mi prohmatala, natahovala, skrčovala, ale já nic. Jen jsem stál a koukal. Lucka říkala, že to určo rozchodím a že to bude zase dobrý. Mno, de facto jo.:-) Obešli jsme tam takový kolečko a vrátili se na cvičák. Naštěstí je tam supr klubovna, kam můžou i pejsci (ne jako v Jinonicích, že jsme museli bejt v zimě v kotci, když se páníci chtěli ohřát), takže jsme byli v teple a z okna sledovali ostatní závodníky. Když se blížila naše chvíle, šli jsme s paničkou ještě ven, abych se vyvenčil a pak už jen čekali, kdy půjdeme předvést náš výkon. A jak tak čekáme, panička něco říkala Lucce, aby někomu šla říct, ať zůstane venku dokud nezajdem na plac a až půjde dovnitř, ať ho nevidím. Potom jsem zjistil, že přijel páníček a panička to teda udělala moc dobře, protože bych ho jinak šel vítat.:-)

První cvik byl, netradičně, dlouhodobé odložení, ale to jen proto, že jsme cvičili s posledním zkouškařem ze ZOP. Ale tohle mi nedělá problém, takže jsem byl odložen a panička se mi schovala za maketu a čekali jsme až pejsek docvičí a půjdem se vyměnit.

Pak se už začínalo klasicky - přivolání. No, v mém případě to byla spíš fraška. Po povelu "volno" jsem klasicky předhupsl před paničku a začal na ní štěkat a rozhodně jsem neměl v úmyslu kamkoli odbíhat. Takže panička tam na mě potichu syčela takový ty nepovolený povely "táhni" "jdi do prd..." apod. Ani na tyto jsem neposlech a stále hopsal před ní a hučel do ní, ať mi něco hodí. Když dělala včelem vzad asi po 4 (to první přeslechla, protože prostě přeze mě nebylo slyšet:-)), přestalo mě štěkání a hopsání bavit a čmuchal jsem si před ní, ale kdykoli se otočila, hned jsem mazal zpátky za ní. Nakonec (asi tak po osmi včelech vzad) to zjevně přestalo bavit i pana rozhodčí a dal přivolání. Hezky jsem přiběh, předsed (křivě), ovšem pak jsem si bez povelu šel sednout k noze. Přivolání nakonec tedy za 5 bodů. No, nevadí, jedeme dál. Chůze byla vcelku slušná, občas jsem trošku poodešel, ale vesměs jsem se držel paničky a docela se i na ní díval a moc neštěkal. Takže za 9 bodů. Obraty na místě super až na první vstaň, to jsem si zase hned kecnul, ale druhý už bylo super, taktéž za 9 bodů. Štěkání na povel - "překvapivě" za plný počet, tedy 10 bodů.:-) Poté následoval aport, který jsem krásně přines, ale lehl si s ním před paničku a jal se ho okusovat. Panička pozvedla oči v sloup a doufala, že to bude aspoň za 5 bodů. Nakonec byl za 7, takže super.:-) Potom následovaly moje oblíbené disciplíny - skok vysoký a skok šplhem. Moc jsem se těšil, jenže mě bolela ta noha, jak jsem na ní špatně došláp, takže metrovku jsem přeskočil jen tak tak, i jsem zakňučel, ale naštěstí si pan rozhodčí myslel, že jsem se praštil, takže tu mám jen za 8 bodů. Pak už bylo áčko, to bylo bez problémů za 10 a pak už byl konec naší indivindi poslušnosti. Pan rozhodčí nám řek, proč nám kde strhnul jaké bodíky a suma sumárum jsme získali 68 bodů. Panička byla strašně ráda a když jsme šli z placu, dala to jasně najevo svým poskočením a bezhlasným "zařváním" jooooo. Byl jsem moc rád, že jsem jí udělal radost. Když sdělila Pavlovi a všem okolo svoje bodíky, šli jsme do klubovny, kde jsem se napil a pořádně se přivítal s páníčkem. Benji musel odjet domů neb čekal nějakou návštěvu. Ale byli jsme moc rádi, že dorazili a že nám drželi palce a taky, že nám Lucka udělala několik krásnejch foteček. Šli jsme se taky trošku projít s páníčkem a pak byla pauzička na oběd.

Po obědové pauze následovala poslušnost ve skupinách. ZOPáci měli 3 skupinky a my jednu, protože jsme byli pouze 3 zájemci o složení. Kromě mě a Toničky s námi ZPU1 skládal mohutný pejsek cane corso (bohužel si nepamatuju jméno, ale byl moc hodnej).

Skupinka proběhla víceméně dle očekávání. Takže dobře. Dokonce jsme si vyzkoušeli chvilku i chůzi na vodítku, protože pan rozhodčí byl asi ještě přesvědčen, že jsme také ZOPky. Po chvilce ale zavelel "odpoutat z vodítka" a už jsme šli "na vostro". Krom prvního vstaň, kdy jsem si opět kecnul a malého odloučení se od paničky na nepříjemném matroši, to bylo super. Ze skupinky jsem dostal: ovladatelnost - 9, S-L-V - 9, nepříjemný matroš - 9, odložení za pochodu - 10, lhostejnost k nárazovému zvuku - 10. V tuto chvíli, i kdybych z hlídačky dostal nulu (což se nepředpokládalo), bychom zkoušku složili. Ale nevěděli jsme to de facto až do konce, protože pan rozhodčí nám body neřek a nechal nás (teda paničky) napnutý jak provázky.

A pak už byla hlídačka. První šel cane corso - skvěle hlídal ledvinku s míčkem, druhá Tonča, která nehlídala vůbec a jen seděla a tvářila se děsně týraně, protože musela mít košík, kterej ona nesnáší a Pavla nadšeně vítala, hlavně, když jí tu hrůzu z tlamy sundal, no a pak já. Štěkal jsem jak o život, ale proti Pavlovi nevystartoval, což se taky musí. Ale je to můj kámoš a já ho přece nebudu napadat, že jo?!? Jo, kdyby měl rukáv, to by byla jiná.:-) Ale takhle jsem prostě stál nad batohem, jednou packou ho přišláp a štěkal a štěkal. Nakonec hlídačka za 16 bodů, což nám vyneslo celkový součet "131 bodů" a známku "velmi dobře".

Takže dneska jsem složil (asi svoji poslední, panička na mě prý nemá nervy a hlavně v ostatních je už stopa a ta jí mega nebaví) zkoušku ZPU1 (zkouška pracovní upotřebitelnost prvního stupně) a ve výkonostním průkazu mi tedy přibyl třetí zápis.

Když se rozdala hodnocení, jelo se domů, dostal jsem véču a padl utahán do pelíšku a spal bych až do rána, kdyby mě panička v půl jedenáctý nevyhnala ven, že ještě taky musím čůrat. Ale nebojte, ona spala taky. Byli jsme oba fakt strašně unavený. Ale musím říct, že to stálo za to. Byla tam super parta lidí i psů a jsem rád, že jsem s nima mohl strávit celý den.

fotky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

cvičák v Hostivaři

laeser@seznam.cz,25. 12. 2007 10:07

Dobrý den, měla bych na Vás prosbu. Ráda bych chodila se svojí ovčandou na cvičák v Hostivaři, ale bohužel se mi nedaří najít jediný kontakt. Prosím tedy o webovky, telefon, cokoliv jak se s nimi spojit. Díky moc Eva

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA