Tady je Majkyho:-)

Dneska jsme měli s paničkou docela náročný den, kterej jsem teda započal na veterině ve Stodůlkách, a to kvůli kontrole s kortikoidy. Už mám jen půlku denně a příští týden mi je už vysadí úplně, takže super zpráva.

Ale ani jsme tam málem nedojeli. Když jsme totiž zahli na křižovatce na Vypichu a jedeme k Motolu, přímo v zatáčce sjížděla z cesty, co je tam vedle silnice, paní ve fabii a nějak se zapomněla podívat, jestli tam třeba něco nejede. Panička naštěstí nejela moc rychle, ta zatáčka je totiž docela prudká, a stihla se jí vyhnout, ale bylo to teda fakt o fous. Nevěděla, co dělat dřív, jestli troubit, nebo uhejbat volantem. No, zvládla to super, ale pak byla ještě chvilku vyklepaná. Nemáme takovýhle situace rádi (kdo má, že). Ale pak už bylo všechno v poho. Z veteriny jsme jeli do Jílového za Artem a Luckou na takovej menší výletík. Opravdu jsme to pojali jako výlet, takže žádný závratný tempo, jako v sobotu s Andulkou, to nebylo, ale byla to příjemná cca 13km dlouhá procházka.

Kus cesty jsme šli i úsek, kde jsme už jednou šli a paničky byly zvědavé na leonbergra, kterýho tam viděli na cca metrovým řetězu u boudy, kolem níž měl vyšlanou trávu (která tam už teda přesněji řečeno nebyla) přesně do dýlky řetězu. Bohužel, překvapení se nekonalo, leonberger byl ve zcela stejné pozici jako před tím cca měsícem. Fakt nám ho bylo líto. Panička ho chtěla vyfotit, ale zvědaví majitelé koukali z okna, kdo že to jde okolo, tak jí to bylo blbý. Ale to byste museli vidět. Krásně rostlej pes, zacuchaná, nečesaná srst, takže měl na některých místech dredy a opravdu maximálně metrový řetěž u relativně mrňavý boudy. Já bych se do ní vešel tak akorát a leonberger byl tak 3x mohutnější. Prostě chudák. Jenže tohle se asi za týrání u nás nepovažuje, nebo snad jo? Kdyby jo, panička by tam, jak jí znám, hned nějakou tu komisi nahnala. Taky jsme potkali nějakýho divnýho pána, kterej se mi teda už z dálky moc nezdál. Když potkáme někoho, kdo mi nevadí, zůstávám na konci šňůry a v klidu si ťapu dál, aniž bych si ho všímal, ale když mi z nějakýho důvodu vadí, stáhnu se k paničce, abych jí moh případně bránit, a stále dotyčného pozoruju a obezřetně kolem něj pomalu projdu. Pán byl rádoby ftipnej, že je dobře, že jsme na provázku (no, být na provázku, asi by mu to moc nepomohlo:-)) a že ho včera taky pokousali. Raci. Fáááákt ftipný. Byl divnej. Paničky šly a moc si ho nevšímaly, což je asi nejlepší, ale rozhodně byly rády, že maj sebou dva psy a ta moje, že mám i nějakej ten výcvik obrany, kterej bychom v případě ohrožení použili.

Pak už teda naštěstí žádný nepříjemný překvápko cestou nebylo (když teda pominu, že dvakrát krátce pršelo). Taky jsme v jednom kopci potkali nějaký lidi s obtloustlým jezevcem na flexině. A když viděli Arta, tak se začali rozplývat "jééé lovečáček", že ten jejich je taky původem lovec asi nevědi. Teďka byl rád, že netahal bříško po zemi. Nechápu.

Došli jsme do Jílového a zapadli do místní hospody (no, taková hodně lepší hospoda), ale nebrali stravenky a protože panička si nevybrala penízky, dali si (k velké radosti personálu:-)) jen pití. No, sice nás pustili dovnitř, ale na pejsky tam asi moc zařízený nejsou. Ani misku s vodou nám nepřinesli. Tsss. Už tam nejdu.:-))

Když jsme vyšli ven, pršelo. A docela dost, takže panička vyndala bundu a vyzkoušela i pláštěnku na baťoh. A moc si to pochvalovala. Je s tím báglem fakt spokojená.

A potom jsme byli i puštěni. Byl to poslední úsek, tak abychom se taky trošku proběhli. Art se zase klasicky vzdaloval, ale asi byl přeci jen trošku unaven, protože se velice záhy vracel. A dokonce si ani nevšim 2 srnek, který vyplašil. Jak byl celej mokrej z trávy, snažil se všemožně utřít a já toho využil a začal jsem ho mučit. Měl jsem dneska extrémně dobrou náladu (to asi bylo tím výsledkem na veterině) a chtěl jsem si hrát. Chvíli jsme blbli a váleli se a honili a paničky to samo nafotily a dokonce i natočily, takže se můžete podívat, jak blbnem.

Za chvíli jsme už byli u auta, já dostal ještě napít a panička začala uklízet věci do kufru. Jenže si ho málo otevřela a naprala to hlavou přímo do tý spodní hrany. Dost to zadunělo.:-))) A taky dost zabolelo. Naštěstí jen paničku a ne mě. No, bude mít bouli jak tenisák.:-)) Jojo, když je nešikovná, co jí mám na to říct, že jo?!?:-)))

Pak jsme už jeli domů a já skoro celou cestu prospal. Vracelo se docela dost aut, z prodlouženýho víkendu, ale dojeli jsme v pořádku a relativně rychle. Nabaštil jsem se (jo, už mám ty nový granulky - Trainer professionale - a teda musím říct, že mi chutnaj snad ještě víc než Royalek), zalezl do pelíšu a chrupkal až do večerní procházky.