Jílové u Prahy 03.03.07
V sobotu 03.03.07 jsem měl slíbený brusle a cvičáček, ale protože v pátek dorazila Axa a v sobotu v Praze stejně dopo pršelo, vyrazili jsme na výlet za Artem a Luckou. Lucka sice ráno psala, že se vrátili z procházky úplně mokrý a zabahněný, ale to nás neodradilo a slabě před 12 jsme vyjeli. A udělali jsme dobře, protože bylo (až na jednu chvilku, kdy trochu sprchlo) přímo nádherně.
Axa nezklamala a ještě před Komořanama mě poblinkala. Hrůůůza, co já musim všechno vydržet a s kým musím sdílet jedno auto. Panička zastavila na bus zastávce a chtěla to uklidit. Ač přikšířováni, vyhrnuli jsme se z auta (dávno si to už totiž umíme oba rozepnout), ale po povelu lehni a zůstaň jsme oba pěkně hajali a sledovali, jak panička uklízí po mrňousovi. Já teda do toho při tom vylejzání úspěšně šlápnul, ale otřel jsem to venku o chodník, tak to bylo dobrý.:-) Po chvilce zdržení jsme zas vyrazili na cestu. Axa usnula a zbytek cesty byl už v poho. Do Jílového jsme dorazili krátce před dohodnutou jednou odpolední a jen chvilku hledali nádraží. Panička volala Lucce, která jí nasměrovala a jeli jsme dál. Když jsme přejeli koleje vedla cesta dost strmě do kopce, takže jsme jeli na jedničku, protože jak to bylo mokrý, dost to klouzalo. Nakonec jsme samozřejmě zahli o odbočku později, ale nakonec jsme Arta i Lucku našli a po druhém pokusu vyjet rozbahněnej kopeček k jejich chatě, kdy první se paničce nepoved, protože to klouzalo a měla malou rychlost, jsme byli konečně vypuštěni ven. Art byl z Axy nadšenej, ale dlouho mu to nevydrželo.:-) Panička tentokrát nešla s baťůžkem a nechala ho v autě, takže nesla jen foťák a naše vodítka. A prý mi pořídí takovej ten psí baťůžek, abych si moh svoje věci nosit sám. Ale jen na opravdovým dogtrekkingu, protože tam budu připoután na vodítku a nebudu se moct o ten baťůžek někde zachytit. Když jsme vyrazili, ušli jsme jen pár desítek metrů a vyřítil se na nás místní nevychovanej ovčoun Jack a chtěl si to se mnou rozdat. Se zlou se potázal. Měl jsem tam sebou Axu, takže jsem jí hlídal a milého ovčouna párkrát opravdově rafnul, což normálně nedělám a když si na mě nějakej pejsek dovoluje, akorát ho oslintám. Když zjistil, že mě nepřepere, protože mě fakt naštval, vypadal totiž, že vystartuje i po Axe, zaměřil se na Arta. Panička mě odchytla a trošku jsme poodešli, aby nás už nechal být. Jenže se zas šel kouknout na Axu a nevypadal, že je to přátelský. Axa naštěstí zaujala svůj oblíbený podřízený postoj, takže jí nechal být. Což měl kliku, protože napadnout Axu, panička mě pouští a já bych s ním teda udělal velice krátkej proces. Taky jsem se pěkně vztekal, že si očuchává Axulku, která se ho bála a já mu nemůžu natrhnout triko, protože jsem držen. Jack se poté zas zaměřil na Arta a i když Lucka celou dobu křičela, aby si pro něj konečně někdo přišel, nikdo nešel. Při tý potyčce s Artem rafnul (asi teda nechtěně) Jack Lucku do lýtka, až ho měla celý modrý. O tom krvavým kousanci ani nemluvim. Pán byl konečně dovolán a šel si pro Jacka, kterej ho ale vůbec neposlouchal. Pán je prý nějaký velký zvíře mezi našimi právníky. Hmmm, to je sice fajn, ale psa má teda totál nevychovanýho.:-((( No, trošku adrenalinu hned na začátek procházky. Ale šli jsme dál, i když Lucku ta noha docela bolela. Potom to už teda nebylo tak akční a bylo to naopak moc bezva. Art se párkrát "ztratil", takže jsme na něj museli čekat, ale vždycky se vrátil a my mohli jít dál. Axa zase zaperlila, když jsme míjeli (asi tak na 50 metrů) paní s pejskem. Paní pejska přivolávala a k pejskovi se přidal i Art a k Artovi i Axa (jak taky jinak, můra jedna). Art ale změnil nakonec směr, protože tam našel lepší věci, ale Axa pelášila přímo k paní a volání paničky jí nechalo zcela klidnou. Přilítla tam a předníma packama se paní opřela o bundu (o paničku se v ten okamžik pokoušely mdloby) a chtěla se mazlit. Je prostě děsná!!! Paní byla naštěstí strašně hodná a v pohodě, jen jí poslala zpátky k nám, takže když se mrňousek uráčil doběhnout zas k nám, byl ještě odměněn (protože přece přišla na to zavolání) a panička se strašně omlouvala. Paní se ale jen smála, že je to v pořádku. Občas bych jí sám nejradši zakous (možná jsem měl Jacka nechat, ... ne, dostal by co proto, to můžu kdyžtak jen já).:-))) Lucka teda pak i říkala, že mám občas docela drsný výchovný metody, což je sice pravda, ale s Axulkou se člověk, ehm pes, nemůže moc párat. Nemá žádnej výcvik, skoro žádnou výchovu od páníčka, tak to musím dohánět aspoň tak, že jí občas cvičně na procházce zvalchuju.:-))) Potom už cesta ubíhala relativně v klidu, Art se šel párkrát projít na trošku delší dobu, ale vždycky se vrátil. To já se od paničky nevzdaluju, co kdybych jí už pak nenašel?!? Holky nás taky nechaly vykoupat v řece. Bylo relativně teplo, tak jsme se rochnili. Hlavně já. Axulku zas stála a nevěděla, jestli jo a nebo ne. Když tam ale Lucka hodila kámen, byla tam první. Trošku jsme se proplavali a šlo se dál. Kousek po silnici, takže jsme museli na vodítka.:-((( Nesnášim vodítko. Hlavně když jeho druhej konec sdílím s Axou. Ta mrška totiž jde krásně u nohy a je mi pak furt dávána za příklad. Děsný!!! Když jsme konečně odbočili mimo silnici a byli jsme vypuštěni, Art vzal dráhu zpátky přes silnici na druhou stranu do lesa. Asi tam viděl nějaký zviřátko, či co. Tak jsme na něj museli čekat a Axa se demonstrativně začala klepat. Nevim, proč chodí plavat v březnu, když nemá žádnej podkožní tuk? Já teda taky ne, ale já jsem chlap a něco vydržim. Art štěkal na druhý straně a Lucka na něj řvala ze silnice. Když se asi za 10 minut vrátil, byl nevýchovně potrestán, i když vlastně na to "ke mně" přišel. Ale zjevně si z toho vůbec nic nedělal. Byl šťastnej, protože se proběh za srnkou nebo co to tam bylo. Zbytek cesty už proběhl úplně v klidu a po 2 a půl hodinkový procházce jsme dorazili k autu. Po kafi, výborným rybízovým koláči a neustálým sundaváním Arta z Axy (to si jí fakt všimnul brzo) jsme se vydali na cestu domů. Ta proběhla v klidu (nebyl jsem poblinkán), protože jsme byli unavení a spinkali (panička byla taky unavená, ale nespinkala, ta řídila). Doma jsme dostali nabaštit, přijel páníček a jak nás tak s Axou mazlil, koukáme a měla klíště. Hmmm, letos si dost pospíšili, upíři.:-((( Budu už muset dostat nějakej ten přípravek proti těmhle odpornejm zviřátkům.
Až na ten incident s Jackem (kterej je naštěstí očkovanej, takže Lucka nemusí na injekce) to byl super výlet a už se těšim na příští sobotu, kdy mám zas nějakej slíbenej.
Komentáře
Přehled komentářů
Neboj Andi, já ho taky párkrát rafnul, aby si to pamatoval. Jenže on za to tak úplně nemůže. Je špatně (spíš vůbec není) vychovanej, tak neví, jak se má k ostatním pejskům chovat. A neboj, myslím, že si tam určo ještě výlet uděláme, protože se nám tam moc líbilo a Art byl taky spokojenej. A na tuhle sobotu se už něco plánuje.
já chci taky :o)
Andulka,5. 3. 2007 16:41NO když to tak čtu a koukám na fotečky, nemůžu nic než závidět :o)))) Asi jste se měli prýma....ale Majky, Jackovi si měl to triko natrhnout, co si má co dovolovat na ostatní pejsky :o(((((((
re: já chci taky :o)
Majky,5. 3. 2007 20:46