Tady je Majkyho:-)

Tý jo, to je úplně magický datum - 07.07.07, no, my si teda udělali zcela nemagickou procházku v Jílovým, ale i když byla úplně obyčejná, byla naprosto super. A zcela normální ten den taky nebyl, večer šli páníčci na večeři, že maj roční výročí bo co. No, tomu jsem nerozuměl, ale byl jsem uražen, že nejdu taky, kór když se panička přikoulela a libovala si ještě druhej den, jak tam výýýýborně vařili a že je totalně přežr.... Pche, bych se na to podíval.

Ale nejdřív byla odpolko prochajda s Benjikem. Vzali jsme sebou i Bojárka, aby se taky pořádně prošel a případně z tý námahy i trošku zhubnul (ale to se asi nepodařilo:-)).

Do Jílového jsme dorazili něco po druhé hodině a hnedle šli na prochajdu. Máme už takovou jednu stálou trasu, která nám vydá tak na cca hodinku a čtvrt cesty, takže se dá super vyřádit. Benji se hnedle zaměřil na Bojara (což je dobře, mně štěňata nedělaj dobře:-)) a dorážel na něj, aby si s ním hrál. No, nevim, jestli to, vzhledem k tělesným rozměrům obou dvou, byl dobrý nápad. Ale Bojárek se nedal vyprovokovat a jen si tak chodil. Když je v cizím prostředí, jde i překvapivě rychle a před náma, což je super, protože se na něj nemusí furt čekat, což s paničkou úúúplně nesnášíme.

Prochajda byla fakt super, na nikoho se nemuselo čekat, protože já za zvířátkama neutíkám, Benji je na to moc malej a Bojar moc těžkej:-), zase jsme šli kolem plotu, kde na nás vždycky štěká rádoby čínský chocholatý pes, ale teda hooodně vypelichanej. Ani tentokrát nezklamal, ale páníček ftipně poznamenal, že ten pejsek má asi kašel, že by ho měli vzít k vetovi. Jojo, štěkání prostě vypadá jinak.:-)

Pak jsme vyšli na takovou tu vyhlídku, kde před nedávnem byli třešně, který už teda dlouho nejsou, zato tam bylo něco úplně jinýho. Vzhledem k velice teplému a předčasnému létu, místní zemědělci již sklidili obilí a seno a na tý louce bylo několik takovejch těch velkejch kotoučů (kruciš, jak se to jmenuje?). A to bylo něco pro nás. Máme spoustu fotek, tak mrkněte, jak jsme krásně pózovali. Ovšem nejlepší byl Benji. Lucka ho vysadila nahoru, chvíli tam seděl a koukal, najednou se odrazil a prostě skočil dolů. Připlachtil až k paničce, která od něj stála dobrý 3 metry a fotila nás. V Lucce docela hrklo, v nás teda taky, ale Benji byl naprosto v poho. Přiběh k nám a u páníčka se dožadoval vysazení za náma. No, myslím, že to bude výborný agiliťák.:-)))

Když jsme byli dosti nafoceni, šli jsme zas pomalu zpátky k autu. Ovšem přes pole, které bylo plné mrtvých všelijakých hlodavců, kteří nestačili zdrhnout před kombajnem. Já tohle nepapám (i když jinak nepohrdnu ničím:-)), Bojar spíš nahání ty živý a hrabe jak divej, ale prckovi se jedna líbila tak moc, že si jí začal přežvykovat. Lucka ho chtěla chytit, Benji chtěl zdrhnout, naštěstí (pro Lucku) šel za ním zrovna Bojar, takže Benji se od něj odrazil zpátky a Lucka ho chytla a donutila ho myš vyplivnout. Asi se tak leknul, že už o žádnou ani nezavadil. Chi, Bojárek je takovej humánní výchovný prostředek (i když páníček se smál, že srážka s Bojsou moc humánní teda není:-)))).

Na chatu k Lucce jsme už došli v klidu. Šli jsme sice kolem Jacka (pravidelní čtenáři si ho budou pamatovat z epizodky, kdy nás napadl, já mu natrh kožich a on stih ještě kousnout Lucku do nohy), ale tentokrát byl zavřenej a jen ležel na zahradě. Ten kožich bych mu klíďo natrh znova. A mimochodem, Lucka má stále na noze dost viditelný stopy po jeho zubech. Prý to už není skoro vidět, no, je to teda dost vidět. Na to, že už to má od března, fakt nic moc.

Na chatě, jsme dostali všici napít, já zničil Benjimu házecí talíř, kterej jsme mu s paničkou věnovali a jeli jsme domů.

Doma jsme s Bojárkem zalehli a páníčci šli na tu zmiňovanou véču. Drzost!!! Ale jinak to byl super truper den.