Tady je Majkyho:-)

Dneska jste vstávali na sobotu docela brzo, ale aspoň bylo hned jasný, že se někam pojede. Ovšem překvapivě panička na batoh připla i košíky, což znamenalo, že se nejede autem. Ale vzhledem k tomu, že oba jsme vychovaní a zvyklí jezdit i socanem, žádný problém to nebyl. Je teda fakt, že Bojar v tom košíku vypadá trošku divně, ale to je druhá stránka věci.:-)

Sešli jsme se s Benjim a Luckou na Roztylech, kde vlejzáme do Krčského lesa a pak jsme už mohli být vypuštěni a procházka mohla začít. Jelikož v tomhle složení opravdu nehrozí žádný útěk bo jiné nepřístojnosti, prochajda probíhala zcela v klidu. A potkali jsme i spoustu psích kámošů. Hnedka na začátku borderáka, parsona a bíglici a o kousek dál tři australské ovčáky. Nad těma se paničky přímo rozplývaly, já teda nechápu proč, tsss. S jejich šéfem Rustym jsme se pozdravili, srovnali o co jde a usoudili, že jsme OK a nebudem poměřovat síly bitkou. Benji zatím běhal s ostatníma dvěma, ale já i Rusty jsme museli zůstat ve střehu, kdyby bylo zapotřebí zasáhnout v prospěch svých "podřízených". Ale ti si jen v klidu hráli, takže nebylo zapotřebí. Procházka mohla pak pokračovat, ale o psí kamarády nebyla nouze ani potom. Černý labrador, černý flat coated retrívr, žíhaná boxerka, jack russel teriérka a několik kříženců. Celej les jsme pěkně obešli, zapózovali na vyhlídce, kde se teda ještě předtím Benji rozhodl, že si složí zkoušku z horolezectví. Seběhl ze srázu dolů, ovšem když paničky přišly na kraj, dolů se kutálelo jen spousta kamenů. Benji byl naštěstí v poho a škrábal se zpátky nahoru. Chvilku mu to sice trvalo, ale zvládnul to. Obávám se, jít tam Bojar, tak se nevyškrábe a musel by to vzít jinudy. Naštěstí byl ukecán a zkoumat to nešel, ač chvilku vypadal, že to prubne taky. V jednu chvíli dokonce i běžel a docela rychle. Benji si totiž našel nějakou zajímavost, tak Bojar musel zjistit, co že to má. Celou procházku hezky ťapal a když se zpozdil, doběh nás. Jojo, panička to jeho hubnutí bere fakt vážně a Bojar to vzal úplně v pohodě. I mi přijde, že ho ty procházky víc bavěj. Což je samozřejmý, když zažívá mnohem víc legrace a začíná být i pohyblivější. 

Když jsme už šli na bus potkali jsme australáky ještě jednou, takže si Benji ještě zaběhal a pak jsme už šli kolem rybníka, na kterém se způlky bruslí a způlky tam plovaj kachny. Bojar šel teda radši na vodítko, aby náhodou nešel plovat s nima. Přeci jen je trošku ziminka.:-)

S Luckou jsme jeli busem jen kousek, hned jsme zas přestupovali na metro a to nás dovezlo na další bus a ten až domů. Ještě jsme to teda vzali přes Čimický háj, ale šlo se rovnou domů a tam jsme se nabaštili a šup do pelíšků. Krásná prochajda, jako vždy, když jdeme s Benjikovejma.