Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zbraslav 10.03.07

10. 3. 2007

Téééééda, dnešní výlet byl fakt zajímavej. Vystoupili jsme s Artem a paničkama něco po deváté z vlaku na Zbraslavi, kde se k nám přidaly Andulka s Růženkou, které vzaly vyvenčit Adélu. Vyrazili jsme lesem do kopce a asi tak za 5 minut jsem z pejsků zbyl jen já. Art, Andulka a Růženka vzali dráhu. Holky volaly, pískaly, ale pesani nikde. Art se vrátil asi tak za 20 minut, Růženka za dalších 15 minut, ale Andulka se prostě neobjevila. Vypadalo to, že výlet skončil ještě rychleji než začal, protože to už přestávala být legrace. Měl jsem strach, jestli se Andulce něco nestalo. Je to tam děsně velký, tam by jsme jí hned tak nenašli. Adéla se vrátila na místo, kde pesani zmizeli a my s Artem a Luckou šli dál a hledali ji. Stále se pískalo, volalo, ale ten tricolorní skrček nikde. O velkej kus dál jsme potkali nějaký pár a paní nám hlásila, že jí viděli dole na modrý značce (my byli na žlutý), a tak Lucka s Artem běželi dolů a my zůstali čekat na místě, kdyby běžela tudy a panička volala Adéle, že už o ní máme aspoň nějaké zprávy a že jí snad brzo najdem. Adéla byla strašně šťastná, což se jí nedivim, já se ztratit, tak panička snad přivolá policii ČR i s vrtulníkem, jen abych se našel. Potom šli ještě kolem nás další lidi, ale ti nám vůbec nebyli sympatičtí, pán byl takovej arogantní, že je ten čokl dole na silnici. Lucka pak říkala, že jí vynadal, jak se mohlo stát, že se ten pes ztratil. Na nás s paničkou si nedovoloval, možná, když viděl velkýho psa, nechtěl mě provokovat, ale panička říkala, že to byla škoda, pěkně by se do něj pustila. Ploužil se tam za nima takovej tlustej jezevčík, takže prý chápe, že oni nechápou, jak může pes zdrhnou, když ten jejich sotva leze. A Adéle zas trvdil, že je zdivočelá. To jako Andulka?!? Chi, zdivočelýho bígla jsem ještě neviděl.:-) No, prostě byl pán divnej. Naštěstí za chvíli už volala Lucka, že Andulku má a že se vracej k nám. Adéle už volala a ta šla taky za náma. Andulka byla hrozně ráda, že je zas s náma a když viděla svojí paničku, přímo skála radostí. Po bouřlivém přivítání byla ovšem připnuta na vodítko a vypadalo to, že už si dnešní výlet na volno neužije. Ale po několika kiláčkách byly holky zase puštněny a na Andulce fakt bylo znát, že pro dnešek toho má s utíkáním dost. Zbytek výletu proběhl celkem v klidu. Občas jsme pozlobili některého pejska za plotem, ale to bylo asi tak všechno. Jen jsme nestihli dojít až do Vraného nad Vltavou, ale zakončili jsme výlet v Jarově. Andulka s Růženkou šly pěšky k autu na Zbraslav a my s Artem čekali na vlak. Stihli jsme se ještě před tím vykoupat ve Vltavě, takže jsme chodbičku ve vlaku "trošku" zamokřili. Ale to uschne. Do Prahy jsme přijeli po půl druhý, takže bychom to na cvičák nestihli, ale panička stejně nechtěla jít, protože jsem byl celej mokrej a měla strach, abych nenastyd. Takže jsme nasedli do metra a jeli domů. Doma jsem si zalezl na pelíšek a spal a spal a spal.:-)))

Už se těším, kam půjdeme příště.

 

Náhledy fotografií ze složky


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář