Takové shrnutí našeho roku 2010 :-)
21. 11. 2010
Dost dlouho tu na to panička prďánkovala, ale s tím je teď KONEC! Jindra je už velkej kluk, takže si můžem někam občas odskočit i sami bez něj a taky je opět čas, aby sem zapisovala naše zážitky. Jen doufám, že to vyhrožování s rozrůstáním smečky nemyslej vážně, páč jinak mě po přestěhování na barák čeká novej pes a další malej dvounožec. Hauuuuu! Ehm, to bylo teskné vytí, kdyby to náhodou někdo nepoznal.;-) Jsem se zbavil Bojara a určitě si do baráku nadšeně pustím nějakýho cizího hafana, nedej bože štěně a ještě k tomu by mi přibyl další člen na hlídání. Si jako myslí, že jsem superpes, bo co?!?
Jak na mě nebyl moc čas, no přiznejme si, on by byl, ale panička děsně zlenivěla, takže se jí prostě nechtělo, tak jsem trošku polevil v poslušnosti, což je samozřejmě normální stav. Kdo by to neudělal, že?!? Ovšem asi to už došlo tak daleko, že se panička naštvala a zatím se mnou cvičí sama v parku, ale mám takový pocit, že se pomalu zase rýsuje nějaká ta návštěvička cvičáku. Což já budu jedině rád, cvičák mě moc bavil.:-) Dokonce snad bude i nějaká hromadná procházka s psíma kámošema, tak na to jsem obzlášť zvědavej.:-)
A co se vlastně u nás za ten skoro rok, co jsme se neozývali událo? Stihli jsme se 2x přestěhovat, což bylo takový ne úplně v pohodičce, ale teďka jsme už zase všichni spokojení v pronajatém bytečku a pomalinku se rýsuje ten náš baráček u Říčan. Příští rok bychom se měli stěhovat.:-) To bude prostě žůžo, budu mít zahradu a vůbec se tam super lítá venku. Les je kousek od nás, rybník na vycachtání taky, takže na to se fakt moc těšíme. Páníčka sice moc nevidíme, buď je v práci nebo na baráku a nebo spí, protože je strašně unavenej, ale zase budem za chvíli bydlet ve svém a vše bude hnedka veselejší.:-)
Jinak doma už začíná vládnout pomalu, ale jistě, vánoční atmoška. Včera jsem měl málem i perníčky, ale panička si mě, bohužel, všimla včas, takže jsem nestihl nic uloupit a ochutnat, ach jo. Ale prý, když nezměknou (má je totiž tvrdý jak šutráky), tak jich pár dostanu, než to vyhodí.:-) Tak doufám, že nezměknou.
Jak na mě nebyl moc čas, no přiznejme si, on by byl, ale panička děsně zlenivěla, takže se jí prostě nechtělo, tak jsem trošku polevil v poslušnosti, což je samozřejmě normální stav. Kdo by to neudělal, že?!? Ovšem asi to už došlo tak daleko, že se panička naštvala a zatím se mnou cvičí sama v parku, ale mám takový pocit, že se pomalu zase rýsuje nějaká ta návštěvička cvičáku. Což já budu jedině rád, cvičák mě moc bavil.:-) Dokonce snad bude i nějaká hromadná procházka s psíma kámošema, tak na to jsem obzlášť zvědavej.:-)
A co se vlastně u nás za ten skoro rok, co jsme se neozývali událo? Stihli jsme se 2x přestěhovat, což bylo takový ne úplně v pohodičce, ale teďka jsme už zase všichni spokojení v pronajatém bytečku a pomalinku se rýsuje ten náš baráček u Říčan. Příští rok bychom se měli stěhovat.:-) To bude prostě žůžo, budu mít zahradu a vůbec se tam super lítá venku. Les je kousek od nás, rybník na vycachtání taky, takže na to se fakt moc těšíme. Páníčka sice moc nevidíme, buď je v práci nebo na baráku a nebo spí, protože je strašně unavenej, ale zase budem za chvíli bydlet ve svém a vše bude hnedka veselejší.:-)
Jinak doma už začíná vládnout pomalu, ale jistě, vánoční atmoška. Včera jsem měl málem i perníčky, ale panička si mě, bohužel, všimla včas, takže jsem nestihl nic uloupit a ochutnat, ach jo. Ale prý, když nezměknou (má je totiž tvrdý jak šutráky), tak jich pár dostanu, než to vyhodí.:-) Tak doufám, že nezměknou.
